1:19:01
Zbytek z vás na svá místa.
1:19:06
Vy máte padáka!
1:19:08
Jak se mohl mùj syn
zaplést s takovým typem eny?
1:19:16
Mladá dámo, jsme tu
kvùli výkonu spravedlnosti.
1:19:20
Ne, abychom se dívali na kabaret.
Rozumíte mi?
1:19:24
- Ano, soudce.
- Dobøe.
1:19:28
Odcizila jste èi neodcizila
tu diamantovou tiáru?
1:19:31
Ach ne, pane.
Neukradla jsem ji.
1:19:35
Faktem je, e mi ji daroval
manel paní Beekmanové.
1:19:39
Vae ctihodnosti!
Zde obvinìná není...
1:19:45
- Máte nìjaký dùkaz k tomuto pøípadu?
- Ano, mám.
1:19:49
Ne promluví,
smím nìco vysvìtlit?
1:19:52
Pokraèujte.
1:19:54
Mám pøítelkyni jménem Dorothy.
Je to opravdu dobrá pøítelkynì.
1:20:00
Ona ví, e bych nikdy neudìlala
nìco opravdu zlého.
1:20:03
- Musíte tohle øíkat?
- Ano, pane, musím.
1:20:09
Dorothy má ráda jednoho mladého mue.
Je do nìho zamilovaná.
1:20:14
Dorothy by s tímto muem
ji nikdy nepromluvila,
1:20:18
kdyby udìlal nìco,
èím by ublíil mnì, Lorelei.
1:20:22
Take si myslím,
e by ten mladý mu mìl vìdìt,
1:20:27
e Dorothy si myslí,
e ho miluje.
1:20:32
Pane Esmonde, odstupuji.
Vzdávám se pøípadu.
1:20:35
Zbláznil jste se?
1:20:37
A líbí se mi to tak.
Soudce, rozmyslel jsem si to.
1:20:41
Nemám co øíci.
1:20:44
Je to stále zamotanìjí.
1:20:47
Ale øeení je jednoduché.
Rozhoduji takhle:
1:20:52
Majetek pøejde
do opatrování soudem,
1:20:56
dokud majitel nepøedloí pøísené
prohláení lorda Beekmana.