:46:00
Místo oblohy, samozøejmì.
:46:04
Dívam se, jak je svìt v pohybu.
:46:07
Bìhem týdne se pohybuje rychle,
:46:10
o nedìlích klidnìji.
:46:15
Neví, e jsem ve sklepì.
:46:18
Pøedstírají, e jsem mrtvá.
:46:21
Mrtvá, daleko od Nevers.
:46:28
Mùj otec to tak chce,
protoe jsem byla zneuctìna.
:46:32
Mùj otec to tak chce...
:46:36
Køièí?
:46:38
Nejdøív ne.
:46:41
Potom volám tvoje jméno.
:46:42
Ale já jsem mrtvý.
:46:45
Volám tì i tak.
:46:47
I kdy jsi mrtvý.
:46:50
A pak jednoho dne zaènu køièet.
Nahlas, jako bych byla hluchá.
:46:54
Proto mì zavøou do sklepa.
:46:56
Za trest.
:46:58
- Co køièí?
- Tvé nìmecké jméno. Jenom jméno.
:47:04
Jediná vzpomínka, která mi na tebe zbyla,
je tvoje jméno.
:47:11
Slibuji, e u ho nebudu køièet.
:47:14
A tak mì vezmou zpátky
do mého pokoje.
:47:20
Touím po tobì tak,
e u to nemohu snést.
:47:25
- Bojí se?
- Bojím se vude.
:47:27
Ve sklepì. V mém pokoji
:47:32
- Èeho?
- e u tì nikdy neuvidím.
:47:35
Nikdy.
:47:37
Nikdy.
:47:43
Jednoho dne ve sklepì
:47:45
dosáhnu 20 let.
:47:48
Pøijde matka a oznámí mi,
e je mi 20 let.
:47:52
Matka pláèe.
:47:54
Plivne matce do tváøe?
:47:59
Ano.