1:22:02
Potom øekla,
abych el dovnitø do domu...
1:22:05
e tam potøebuje spravit dveøe.
1:22:08
Tak jsem za ní el dovnitø...
1:22:10
a podíval jsem se na ty dveøe
a ty vypadaly v poøádku.
1:22:15
Potom ty dveøe zavøela.
1:22:19
Celou tu dobu jsem se divil,
proè je tam takový ticho.
1:22:25
A pak mi to dolo.
1:22:28
V celým tom domì nebylo
ani jedno dítì.
1:22:31
Tak jsem øekl: ,,Sleèno Mayello,
kde jsou vechny dìti?"
1:22:37
Ona øekla: ,,ly vechny
na zmrzlinu."
1:22:40
Øekla, e jí trvalo rok uetøit
sedm pìtníkù, ale e to dokázala.
1:22:45
A e vechny dìti ly do mìsta.
1:22:49
Co jste potom øekl?
1:22:53
Øekl jsem nìco jako...
1:22:56
,,No, sleèno Mayello, to je od vás
moc hezký, e jste je tam poslala."
1:23:01
Ona øekla: ,,Myslíte?"
1:23:03
,,No", øekl jsem, ,,tak já radi pùjdu."
1:23:06
Nemohl jsem pro ni nic udìlat. Ale ona
øekla e ano, e nìco mùu udìlat.
1:23:11
Zeptal jsem se jí co.
1:23:14
Øekla, abych si stoupl
tam na tu idli...
1:23:18
a sundal jí dolù tu krabici
tam z tý almary.
1:23:23
Tak jsem to udìlal, jak mi øekla...
1:23:27
a natahoval jsem se tam...
1:23:30
kdy jsem ucítil,
e mì chytla okolo nohou.
1:23:41
Tak mì vydìsila, e jsem skoèil dolù
a pøevrátil tu idli.
1:23:45
To byla jediná vìc--
1:23:48
ten kus nábytku--
co bylo rozházené, pane Finch...
1:23:51
kdy jsem odeel, to pøísahám.
1:23:56
A co se stalo poté,
co jste pøevrátil tu idli?