1:56:01
Já situaci kdy rozebírám
1:56:07
jsem padouch a tím u zustanu
1:56:11
necekejte ádnou zmenu
lec na samý dno nespadnu
1:56:17
u nechci být tím, kým jsem byl
1:56:21
je to jenom ivorení
to nic veru pro me není
1:56:24
mel bych tedy zmenit styl
u nechci nikdy loupit, krást
1:56:29
a ti, kterým jsem ublíil
u nemusí se strachy trást
1:56:40
radi si to jete rozmyslím!
1:56:44
Jen co jsem se dovedeI o Oliverovi,
rozhodl jsem se prijet do Londýna.
1:56:49
- To jsem rozhodla já.
- To bylo od vás lechetné.
1:56:53
- Co mi muete povedet?
- Ten medailónek patril jeho matce.
1:56:57
Nala ho moje paní, kdy skonala.
Tedy máma toho kluka, ne moje paní.
1:57:14
- Celá ta léta jste ho meli u sebe?
- Proc ne?
1:57:17
Mohl prece odhalit totonost
klukových rodicu!
1:57:21
- Tedy i jeho jméno.
- NemeI ádný jméno.
1:57:25
Vy jste tento dukaz zatajili pred úrady!
Taková podlost!
1:57:30
Jak se opovaujete!
Prili jsme vám pomoct!
1:57:34
- Privedla vás jen hrabivost.
- Jestli patril mý paní...
1:57:41
Zde je vae odmena, berte.
Paní Bedwinová, vyprovoïte je.
1:57:45
To má za svou dobrotu!
1:57:50
Doufám, e tím neprijdu o svuj úrad!
1:57:54
- Já doufám, e ano.
- Ale to vechno paní Bumblová!
1:57:59
Podle práva jste vinen vy.
Ona delá jen to, co jí porucíte.