:22:02
Ale Budovi chtìla dopøát
vzdìlání nebo zemøít.
:22:06
No, zemøela.
:22:09
Sleèno Gordonová, øeknìte mi,
proè mìla tak ráda tu houpací idli?
:22:14
Dostala ji od vaeho otce. Ani
za diamantový prsten by ji nevymìnila.
:22:20
Díky, e jste k ní byla tak hodná.
:22:24
Hodná k ní? Spí ona byla laskavá
ke mnì a ke vem.
:22:29
Od vlastní rodiny si zaslouila
nìco lepího.
:22:43
- Sleèno Gordonová...
- Vidím, e poøád jetì máte zbraò.
:23:20
Má nìkdo hlad?
:23:24
Vsadím se o deset dolarù,
e je i dobrá kuchaøka.
:23:30
Jetì e jsem se nevsadil. Prohrál bych.
:23:33
Jak se nìkdo z týhle rodiny
moh dostat na kolu?
:23:38
Já na kolu nechtìl.
Ale bylo to buï kola nebo vìzení.
:23:41
- Za co?
- Øekli, e jsem ukrad konì.
:23:44
Lidi se mì poøád snaej obvinit
z takovejch vìcí.
:23:48
- A ukrad jsi ho?
- Jel jsem na nìm, ale neukrad jsem ho.
:23:52
Máma se za mì nepostavila.
Nezbývalo mi nic jinýho ne jít.
:23:57
- Kam jsi el?
- Na dùlní kolu.