:25:03
- Musíme to znièit.
- Ano.
:25:29
Chtìla jsem ti
u mnohokrát øíci...
:25:32
nae setkání ve vlaku,
to nebyla náhoda.
:25:37
Vimla jsem si tì
a sledovala jsem tì.
:25:41
Myslela jsem si,
e bys nám mohl pomoci.
:25:44
Uvìdomil jsem si to,
kdy se ta stará ena zabila.
:25:46
Zjistil jsem,
e mezi vámi bylo spojení.
:25:50
- Obávala se, e by promluvila a zradila nás.
- Ano.
:25:55
A já...
:25:57
Dnes dopoledne, co jsem já udìlal?
Dostal jsem se trochu do problémù...
:26:00
a omdlel jsem jako malé dítì.
:26:02
U nemùu být poárníkem.
Co je to támhle?
:26:07
To? Houpací køeslo.
Lidé byli zvyklí v nìm sedìt...
:26:12
pøed svými domy, kdy byly teplé dny
a houpali se dopøedu a dozadu.
:26:15
- Opravdu?
- A bavili se s kadým, kdo el kolem.
:26:18
Jen si tak povídali.
Musíme odsud jít pryè.
:26:24
Znám takové místo.
:26:26
Mùj strýèek mnì øíkal co mám dìlat,
pokud... pokud by ho odvezli.
:26:32
Bì podél øeky proti proudu,
dokud nenarazí na staré kolejnice.
:26:36
Pak podle nich bì tak dlouho, dokud
nenarazí na místo, kde ijí lidé knih.
:26:39
- Lidé èeho?
- Knihy. Lidé knih.
:26:43
- Neslyel jsi o nich nikdy?
- Ne.
:26:46
Lidé, kteøí zmizeli. Nìkteøí byli zatèeni,
ale podaøilo se jim utéct.
:26:51
Ostatní byli putìni. Nìkteøí neèekali na to,
a je zatknou, a schovali se...
:26:55
nìkde volnì v krajinì, v lesích
a v kopcích. ijí v malých skupinkách.