:03:02
- Abych mohl poutìt draka.
- Proè sis to myslel?
:03:06
Protoe obloha je tak bílá.
Hele... proè nejsi ve kole ty?
:03:10
Nedocházím. Pøibyla algebra. Mnì bylo
fuk, co je x, tak jsem skonèila.
:03:16
Chozením po kolejích se nic nenauèí.
:03:20
Ty poutìním draka taky ne.
:03:22
Kromì toho se holka hlavnì potøebuje
otrkat ve spoleènosti.
:03:27
Nauèila jsem se to od Alvy.
Byla dìsnì oblíbená u lidí od dráhy.
:03:32
- U strojvùdcù?
- Prý u strojvùdcù!
:03:35
Strojvùdci, hasièi, brzdaøi,
prùvodèí i ten vlakvedoucí,
:03:40
ti vichni byli do Alvy udìlaní.
:03:43
Byla nìco jako hlavní atrakce.
:03:48
Krásná? Jéi!
:03:54
Hele, vidí tamten dùm?
:03:57
- Kdysi to v nìm parádnì ilo.
- To vìøím.
:04:01
Poøád nám tam nìco vyhrávalo.
Piano, gramofon, havajská kytara...
:04:08
Kadej na nìco hrál.
Teï je tam ale hrozný ticho.
:04:13
- Je prázdnej?
- Kdy nepoèítá mì.
:04:15
Pøibili na nìj velkou ceduli.
"Urèeno k demolici".
:04:21
- Snad v nìm nebydlí?
- Nemìla bych, ale bydlím.
:04:26
Dùm je urèenej k demolici,
ale nic mu nechybí.
:04:30
Vèera tu èmuchala jedna ze sociálky.
Poznala jsem ji podle klobouku.
:04:36
To teda bylo nìco.
Tomu bys nevìøil.
:04:41
Ale teï je prázdnej.
:04:44
- Hele, vidí tyhle aty?
- Jo.
:04:47
Jsou Alviny. Zdìdila jsem je po ní.
Vechno, co bylo Alvino, je teï moje.
:04:53
Ona v tom domì poøád zpívala.
Tohle je její oblíbená písnièka.
:04:58
Duhu a hvìzdy, co víc si mám pøát