1:14:01
Kdy takhle pojedu,
budu v Paøíi asi tak
1:14:06
kolem pùl sedmì.
1:14:10
To bude jetì spát.
1:14:13
Co budu dìlat? Pùjdu do bistra,
1:14:18
zavolám jí...
1:14:20
Kdy vám ena øekne
v telegramu, e vás miluje,
1:14:24
jedete za ní.
1:14:27
Jistì, navtívím ji, ale nevím,
1:14:32
ve kterìm patøe bydlí.
Musel bych vzbudit domovníka.
1:14:39
Ten øekne:
"Není doma." Nebo: "Nahoru nemùete."
1:14:42
Odpovím: "Promiòte,
ale jedu za ní 5000 km,
1:14:47
vlastnì 6000 km,
abych ji vidìl.
1:14:52
Moc se omlouvám,
1:14:54
ale jdu nahoru!"
1:14:57
Jdu nahoru! Zazvoním jednou, dvakrát.
1:15:00
Ne, jen jednou,
abych ji nerozruil.
1:15:04
Jednou staèí.
1:15:07
Bude chvíli trvat, ne vstane,
moná ani neotevøe.
1:15:11
Øekne: "Kdo je tam?"
1:15:13
A já odpovím...
1:15:17
Co odpovím?
1:15:19
Nemùu øíct: "Tady Jean-Louis."
1:15:22
"Antoinùv otec," odpovím.
1:15:24
Antoinùv otec.
Ano, to zní líp.
1:15:28
"Kdo je tam?"
"Antoinùv otec."
1:15:32
Ona otevøe dveøe
1:15:38
a budeme se na sebe dívat.
1:15:43
Bude trochu v rozpacích.
1:15:46
Koneckoncù mi poslala
telegram: "Miluji vás."
1:15:51
Je v rozpacích. To je normální.
1:15:54
Je doma a je v rozpacích.