:10:08
Jestli chytím toho idiota který
nalíèil tuto past,
:10:11
nechám jej mrskat po dvì hodiny
:10:14
a sama budu lít do ran ocet.
:10:25
Spìchej!
A pøestaò hledìt!
:10:44
Kdy se chytne lika do pasti,
hraje mrtvou.
:10:48
Otevøu past, a ona uteèe,
:10:51
a to dokonce i kdy je zranìná.
:10:53
Jste zranìna?
:11:11
Náhoda svedla Frederiqu
a Wilhelma.
:11:15
Ona by byla radìji
nenávidìla jeho tváø
:11:17
Nevìdìla proè
ale nebyla schopna zapomenout na ni
:11:22
Nìco se v jejím nitru zmìnilo.
:11:38
Èasto ji pøepadala vzpomínka na
ponurý, utìpaèný letmý pohled,
:11:41
mìla jediné pøání- vidìt
Wilhelma znovu.