:39:01
Èudové na to zapomnìli.
Nezapomeò na to.
:39:06
Moje rodina je mrtvá. Jsem úplnì sám.
:39:13
Mùe si to myslet, ale jsi
svázán s vìtí rodinou.
:39:19
Nejsi volný,
poutají tì k nám neodstranitelná pouta.
:39:24
Jak mám vìøit nìèemu,
co není vidìt?
:39:28
- Podívej se nahoru. Co vidí?
- Jenom stan.
:39:32
Ale co je mezi tebou a
stìnou stanu?
:39:39
- Chce øíct, e tam nìco je?
- Nic nevidí?
:39:45
Ne.
:39:52
Poøád to nevidí?
:39:58
Ale teï cítí, e tam nìco je.
:40:02
Ve vzduchu to nemùe vidìt,
ale celá tvá existence je s tím svázaná.
:40:11
Tímto zpùsobem jsou vechny vìci
propojeny, svázány.
:40:17
ádný èlovìk se nemùe odtrhnout
od celku.
:40:22
Ale mùe se stát,
e o celku ztratí pojem.
:40:28
Kdy se mu to stane, je jako Èudové.
Lidé, kteøí ztratili cestu.
:40:34
Slepì klopýtají vstøíc sebeznièení.
:40:42
Poslouchej mì
a pamatuj si, co øíkám:
:40:45
Dnes jsem potøetí ve svém
ivotì spatøil sobího býka.
:40:50
Poprvé jsem ho vidìl,
kdy jsem byl ve tvém vìku.
:40:55
Podruhé,
kdy jsem byl v nejlepích letech.
:40:59
Dnes jsem starý. Sobí býk
pøiel naposled.