:51:00
Chvilku.
:51:07
Vy taky umøete.
:51:15
Jste?
:51:18
Co?
:51:20
Vdaná.
:51:22
Proè?
:51:24
Jen tak.
:51:26
Ne.
:51:29
Co kdybyste se pøestal vytáèet?
:51:33
Kdy jsem se ptala, proè Vás sem
pøidìlili, vyhnul jste se odpovìdi.
:51:37
Pak jsem se ptala na to vìzeòské èíslo,
:51:39
co ho máte vytetované
na zátylku, a zase jste mì odbyl.
:51:45
To je dlouhá, smutná historie.
:51:48
A víc ne trochu melodramatická.
:51:50
Je to zkuste.
:51:55
Kdy na tom trváte.
:52:01
Po studiích,
:52:05
pøestoe jsem si vypìstoval... tajný návyk...
:52:09
na morfium, brali mì jako nadìjného lékaøe.
:52:13
Èlovìka s budoucností.
:52:18
Na svém prvním místì
jsem odkroutil 36 hodin na pohotovosti.
:52:23
Tak jsem vyrazil ven a ztøískal jsem se.
:52:27
Pak mì zavolali zpátky.
:52:29
V rafinérii vybouchl kotel
a mìli tam... 30 zranìných.
:52:33
11 jich umøelo.
:52:35
Ne na následky té nehody,
:52:37
ale protoe jájsem jim pøedepsal
patnou dávku léku proti bolesti.
:52:43
Dostal jsem sedm let v lochu
a zredukovali mi licenci na tøi-C.
:52:49
Aspoò jsem se vyhrabal z toho morfia.
:52:52
To je mi líto.
:52:55
Já myslím, e jsem vyvázl lehce.
:52:59
Sedìl jste tady?