:41:17
Tak be.
:41:20
Tak be si.
:41:24
Be si.
:41:37
U jsem vám øíkal,
co mi Axel provedl,
:41:40
na mé jedenadvacáté narozeniny?
:41:42
Mùj kámo!
:41:44
Mùu jí to povìdìt?
:41:46
- Nebo jí to poví sám?
- Ne-ne, øekni to.
:41:49
Take Axel se rozhod,
e mì k mým jedenadvacetinám
:41:51
vezme na veèeøi a zaplatí to.
:41:56
Uetøil nìjaký peníze a tak,
e pùjdeme na veèeøi.
:41:59
li jsme do restaurace,
kam jsme chodívali s Léem.
:42:03
Pøijeli jsme tam...
:42:06
a dali jsme si senzaèní jídlo.
:42:09
Vìdìl jsem, e to bude drahý,
ale on øekl:
:42:11
"Nemáme limit."
:42:13
Po veèeøi jsem si musel odskoèit
a kdy se vracím ze záchodù...
:42:18
vidím ho, jak stojí u dveøí.
:42:20
Vypadal nezvykle nervóznì.
Podívám se na èíníka...
:42:24
jak stojí u naeho stolu
a klepe na úèet.
:42:28
Ukazuje na nìj,
:42:29
na uèet...
:42:30
Podívám se na Axla.
:42:32
Ptám se:
"Co se dìje, zaplatils ten úèet?"
:42:35
On na to: "Nemám peníze."
"Jak to e nemá peníze?"
:42:38
"Øíkals, e vechno zaplatí."
:42:41
"Jak si to pøedstavuje?"
:42:43
Pak u si jen vzpomínám,
jak prcháme ulicema Tucsonu...
:42:47
s tím èíníkem v zádech.
:42:48
Bylo mu tak padesát,
ale byl docela zdatnej.
:42:56
Èau.