:30:02
-Co to bylo?
-To, co ty má.
:30:05
Aby ti kadý øíkal,
jak ít svùj ivot?
:30:10
Lepí, ne kdy to nemá kdo øíci.
:30:14
To teda nevím.
:30:17
Já vím.
:30:20
Nemá dùvod,
aby se k tobì tak choval.
:30:27
Chtìl jsem mu nìco øíci,
:30:32
ale pak jsem mu
moná porozumìl.
:30:35
Jediná dcera si vezme cizího èlovìka
a on se to dozví poslední.
:30:41
-Asi bych se choval stejnì.
-Ne, ty ne.
:30:45
-Já nevím.
-Já vím.
:30:59
U jen osm hodin
:31:03
a budu zpátky na cestì.
:31:08
Nejhorí máme za sebou, ne?
:31:24
Kdy jsem si brala pana Aragóna,
tahle postel byla mé vìno.
:31:29
Pøedtím byla mé babièky.
Její vìno.
:31:33
Koupila ji a v Paøíi.
:31:37
Mùj dìdeèek tam byl
jako diplomat.
:31:40
V ní jsme strávily
svoje první svatební noci.
:31:44
Moje matka,
:31:47
moje babièka
:31:49
a já.
:31:50
-Mùeme spát u Pedra v pokoji.
-Na té malé úzké posteli?
:31:56
O svatební noci?