:16:11
Závidím vaí matce.
Opravdu.
:16:19
Je to asi úasné, kdy nekdo
v jejím veku u mue ít tak...
:16:24
e nemusí nic reit.
:16:29
e u nemusí o nicem rozhodovat.
:16:33
Vechny starosti a omyly,
kterých jsme se dopustili...
:16:36
pro nás mají stejnou cenu
a hýckáme si je stejne tak...
:16:40
jako to,
co jsme udelali správne.
:16:43
To musí být úleva.
:16:48
Takový mír v dui.
:16:52
Abyste nala mír v dui,
nemusíte být tak stará jako ona.
:16:57
Ale jak to poznáte, kdy jete
nemáte vechno za sebou?
:17:00
- Vy ten mír máte?
- Nekdy. Ne porád, ale nekdy.
:17:04
Kdy?
:17:07
Kdy se ráno probudím na ranci
a vím, co mám ten den delat.
:17:11
Kdy vím, e jsem doma.
:17:16
Já se kadé ráno probudím
a nevím vubec nic.
:17:22
Bylo dobre ji odvézt tak daleko
od domova, od otce, od prátel?
:17:29
Cím víc se snaím,
tím víc se to rozpadá.
:17:34
Tak to nechte,
at se to rozpadne.
:17:38
To nemuu.
:17:41
Proc?
:17:55
Myslíte, e jsem udelala dobre?
:17:58
Na to vám
nemuu odpovedet, Annie.