:39:02
Jak Jaworski zatøese,
tak mu spadnou nae hruky.
:39:06
A oni povídají,
e co je na jejich mezi, to je jejich...
:39:09
no a se vanost nezlobí,
to je pøeci blbost...
:39:12
Chlape, nesna se
mì rozèílit!
:39:17
S dovolením, vanosti,
nejsem ádný chlap,
:39:21
ale lechtic,
i kdy chudý.
:39:25
Ten proces u trvá 50 let.
:39:28
A se vanost nezlobí,
:39:32
tady je mez,
tady padaj hruky.
:39:34
No tak snad musejí
být nae a jejich, no...
:39:37
Dobøe. Ale povídej nám
o Bohunovi, ne o hrukách.
:39:45
O Bohunovi?
:39:47
No, proè ne o Bohunovi...
:39:49
Pøili jsme,
jak na Jaworské..,
:39:52
a pak si øíkám,
e se musím vrátit k pánovi.
:39:57
Na Zbarai byl ná kníe
a kde kníe, tam i mùj pán.
:40:01
No tak jedu na Zbara,
jedu a jedu...
:40:05
- A potkals Bohuna
- Jak to víte?
:40:09
Byl moc astný,
jak mì spatøil
:40:12
a protoe mì má
za pøítele, povídá:
:40:15
"Bùh mi tì poslal,
teï u neumøu,
:40:17
postarej se o mì,
protoe se mi otevøely rány".
:40:21
Nejdøíve jsem ho chtìl
bodnout noem,
:40:25
ale øekl jsem si,
:40:28
e nenáleí lechtici bodnout
nìkoho, kdo leí jak svinì v chlívì,
:40:33
protoe to by se za mì stydìl mùj pán.
:40:35
A on mì poprosil:
:40:37
"Odvez mì, jsem nemocný.
Ale cesta je nebezpeèná."
:40:42
Nastavil jsem ucho.
"Kam?" - se ptám.
:40:45
"Nad Dnìstr,
je tam ukrytá."
:40:49
Srdce se mi zastavilo.
"Knìna?" - se ptám.
:40:53
"Tak jest" - odpovìdìl.
:40:57
Mluv rychle, proboha!
:40:59
K èemu ten spìch...