:32:07
Nerozèiluj se.
:32:10
-Briane, musím s tebou mluvit.
-Nejsi katolièka, nemá tu být.
:32:15
Promiò. Jsem úplnì vedle
z toho slizkého reportéra.
:32:20
Mùe za tebou pøijít
a dávat ti absurdní otázky.
:32:27
Absurdní byla jen jedna.
Ty ostatní docela ly.
:32:32
U tu byl? Ví, e jsme spolu
chodili, ne jsi se stal knìzem?
:32:38
Jistì.
Myslím, e jsem ti tím pomohl.
:32:42
-Na co se pøesnì ptal?
-Jdu pozdì, otèe?
:32:47
-Ne.
-Mám jen dva malé høíky.
:32:53
Na nic nesluného. Jakou hudbu
jsi mìla ráda. Co nás spojovalo.
:32:58
Jestli jsi mi znièila ivot,
kdy jsi utekla od oltáøe.
:33:02
Cos øekl?
:33:06
e se nemùu zlobit,
kdy to tak Bùh chtìl.
:33:13
-Dobøe. Díky.
-Já to tak vánì cítím.
:33:22
Jistì, Bùh. Ne...
:33:26
Promiò. Musím jít, ten chlap
je cvok. Vím, kam pùjde teï.
:33:31
Bùh ti ehnej.
:33:36
Taka! Zapomnìla jsem tam taku!
:33:41
Promiòte. Taka. Hodnì tìstí.
:33:45
-Která otázka byla absurdní?
-Ptal se, jak má ráda vajíèka.
:33:53
-Jak si to má èlovìk pamatovat?
-Míchaná s koprem. Jako já.