1:12:00
A teï od nich neádám nic víc,
ne aby navzájem se odaly,
1:12:10
Mluv, sestro milá, kdo to byl?
1:12:16
Skvostný ten nástroj jejích mylenek,
navdy byl vyrván z jejích úst,
1:12:24
Tak povìz místo ní,kdo spáchal ten èin?
Tak nael jsem ji; v parku bloudila
1:12:29
a hledala si skrý jak zvìø,
co nemùe se z rány vylízat,
1:12:33
Mìl jsem ji rád, a ten, co zranil ji,
mi víc ne smrtí ublíil,
1:12:40
Jako bych zùstal na útesu
a kolem mnì jen irý oceán,
1:12:49
Tudy li na smrt drazí moji synové,
zde dalí syn stojí, nyní vyhnanec,
1:12:56
a tady mùj bratr, oèi plné slz,
1:13:03
Ale ta,kvùli které mé srdce trpí nejvíc
je drahá Lavinie,draí mi ne due má,
1:13:13
Drahá dcero, dovol mi tì políbit,
nebo dej znamení, èím smím tì potìit,
1:13:33
Má tvùj dobrý strýc a bratr Lucius a ty
a já se ke studnici posadit,
1:13:38
aby uzøeli jsme v ní svou vlastní tváø,
zjitøelou jak louka po záplavách?
1:13:44
Nebo snad máme si i my ruce useknout?
1:13:48
Ukousnout si jazyk, aby v nìmotì
nesli jsme trpký údìl ivota?
1:13:55
Co máme uèinit? Dovol nám,
co jazykem vládnem, zosnovat plány