1:28:00
Hleï, Marku, podívej, u rozumím,
co chce nám povìdìt, ochotná je
1:28:05
pít nic víc, ne vlastní slzy,
1:28:11
Onìmìlá dcero, já poèínám ti rozumìt,
1:28:16
Jen vzdychej, pokornì klaò se nebesùm,
a mrkej, pøikyvuj, poklekni
1:28:20
èi dej znamení,
1:28:22
z tvých gest se abecedu nauèím,
neustálým uèením tvým pøáním porozumím,
1:28:35
Kam zamíøil jsi, Lucie, ten nù?
1:28:37
Jen tam, kde chtìl jsem zabít,na mouchu
1:28:40
Míøil jsi, ty vrahu, mì do srdce,
1:28:43
Kdo by øekl, e vnuk Titùv
schopen je neviòátku ivot vzít?
1:28:45
Bì, nejsi pro mì spoleèník!
1:28:47
Pro boha, mùj pane, jen mouchu zabil jsem,
1:28:51
Jen? A co kdy rodinu ta moucha mìla?
1:28:53
Co kdy chtìla vznáet se na køídlech
a bzuèením svùj al vyzpívat?
1:28:59
Neastná, ubohá moucha!
1:29:01
Co kdy její bzuèení mìlo nás rozptýlit
a tys jí ivot vzal? Hm?
1:29:07
Odpus mi, pane, Ta moucha byla èerná,
svévolná, takjako královnin Maur,
1:29:10
A proto jsem ji zabil,
1:29:20
Óh, Óh, Promiò, e jsem ti to vyèítal,
vykonal jsi chvályhodný èin,
1:29:26
Ten nù mi podej, aji dorazím!
1:29:29
A pøedstavím si, e byl to ten Maur,
co pøiel s úmyslem mì otrávit,
1:29:33
Tumá, za své èiny a za Tamoru!
1:29:44
Ah, chlapèe! A pøece jsme
tak hluboko neklesli
1:29:48
Bez svìdkù umíme zabít jen mouchu,
co podobá se èernému Maurovi,