:08:03
Omluvte mou smìlost, paní doktorko,
ale srdce mám tady.
:08:09
Tak odkud je ten zvuk?
:08:11
Kruèí mi v bøie hlady.
:08:14
Jako bych tì nechávala o hladu.
Veèeøe je na stole.
:08:20
Bìte jíst. Øeknu pacientùm,
e doktor-saab pøijde za chvíli.
:08:24
Ne, mùe to být naléhavé.
:08:28
- Dobrý veèer, Dr. Akhtare.
- Pojïte dál.
:08:31
A se pacient posadí sem.
:08:34
Co se stalo?
:08:35
Co bych øekl, pane doktore?
Popadla mì zvlátní váeò.
:08:41
Neznám hlad ani ízeò.
:08:44
V uích mi zní jen jedno:
:08:47
Svoboda, svoboda, svoboda.
:08:51
Kouknìte, já jsem doktor.
Jak vám mám pomoct...
:08:55
Mohl jste,
:08:57
ale neudìlal jste to.
:09:00
Trápí mì, e vzdìlaní lidé jako vy...
:09:03
jsou k nezávislosti Kamíru tak lhostejní.
:09:07
Promiòte, my se známe?
:09:10
- Vy mì nepoznáváte?
- Ne.
:09:14
Ty mì nepoznává?
:09:17
Podívej!
:09:19
Vidí?
:09:21
Je to Malik-ul-Khan, ty zrádèe.
:09:26
Jsme u nìj doma.
:09:29
Nechme toho.
:09:31
Take tys mì nepoznal,
ale mou fatwu jsi znal.
:09:37
Tak proè jsi oetøil
vrchního policejního náèelníka Khana?
:09:41
Jsem lékaø.
Oetøovat nemocné je má povinnost.
:09:45
Povinnost?
:09:48
Boe, milost!
:09:52
Vidíte, k èemu mì doktor Akhtar pøinutil?
:09:57
el jsem za ním 65 kilometrù.