:52:15
Dobøe, dobøe.
:52:18
Dobøe, dobøe, dobøe!
:52:25
Take úvodem vám chci øíct,
co si musíte pamatovat.
:52:30
Zaprvý: musíte zachovat klid.
:52:33
Jasný?.
:52:35
A zadruhý: nesmíte dát najevo strach.
:52:39
- Nauè nás to, nauè nás to.
- Protoe raloci...
:52:42
Rozumíte, raloci ten strach ucítí.
:52:45
Stejnì jako cítí krev.
:52:49
A tak el po mnì.
:52:51
Pøesnì jak jsem èekal.
:52:53
Jak mu to naøídila pøíroda.
:52:55
S èelistí rozevøenou dokoøán.
:52:59
Jedna øada ostrejch zubù za druhou,
záøily pod vodou jako zubatý diamanty.
:53:05
Mrskal ocasní ploutví sem a tam
a vyrazil do vraednýho útoku.
:53:10
Pøisámbùh,
:53:12
pøed oèima mi probleskl celej ivot.
:53:16
Vánì. Zùstal mi
jenom prachobyèejnej reflex.
:53:20
Prachobyèejnej reflex a základní touha
lidstva po pøeití, kterájakoby volala:
:53:26
''Ne! Dnes nezemøu!''
:53:34
A v tom okamiku jsem pochopil,
e vyhraje bud' ralok nebo já.
:53:38
Ten ralok to vìdìl.
:53:40
Já to taky vìdìl.
:53:43
Ale proboha!
:53:45
To není moje zásluha, jasný?.
Takhle to na svìtì chodí. Zákon pøírody.
:53:52
Ale pokud se správnì pamatuju,
:53:56
pøi tom posledním záblesku jeho oèí