1:22:01
Dneska se cítím jako
trn v záhonu rùí.
1:22:04
- Vá stùl je pøipraven. John vás usadí.
- Pøímo tudy, prosím.
1:22:08
- Já si jenom zajdu pøepudrovat nos.
- OK, Rosie. My budeme u stolu.
1:22:33
Dobøe. Podívej, proè jsi mnì odepsala
hnedka na zaèátku? Jsem jenom zvìdavý.
1:22:37
No, upøímnì,
hádám, e jsem... myslela jsem e jsi moc povrchní.
1:22:44
Já?
1:22:45
Ano. Jednal jsi se mnou
jako ti povrchní ... debílci.
1:22:51
Já nevím.
Jak to nazývá?
1:22:55
Hale,
to je v poøádku.
1:22:57
Sledovala jsem tì tìch nìkolik posledních týdnù.
Vidìla jsem tu dívku se kterou jsi chodil.
1:23:01
A nyní vím, e vzhled
pro tebe neznamená absolutnì nic.
1:23:07
A je to cokoliv,
ty jsi patologicky nepovrchní.
1:23:12
- Nevím o tom.
- To je pravda.
1:23:16
Poslouchej,
mám nápad.
1:23:19
Proè prostì nenecháme
vechno to jídlo být?
1:23:22
- Proè?
- Protoe to bude chutnat mnohem lépe v posteli.
1:23:34
Ví, je nìkolik
okamikù v ivotì èlovìka -
1:23:38
a myslím tím dva nebo tøí,
nejdùleitìjí -
1:23:41
kdy pøijde na køiovatku,
a musí se rozhodnout.
1:23:45
Jestli pùjde jednou cestou, mùe pokraèovat v tom
a být s kteroukoliv dívkou která ho bude chtít,
1:23:50
a nebo pùjde druhou cestou,
a bude jenom s jednou enou,
1:23:54
moná pro zbytek svého ivota.
1:23:56
Zdá se, e kdy si vybere tu druhou cestu,
ztratí toho mnoho.