:03:14
Hele, musím u jít.
Mám nìjakou práci.
:03:19
Psal se rok 1981 a já se
zabarikádoval v tomhle hotelu.
:03:25
Mìl jsem strach
a stydìl jsem se za svùj ivot.
:03:35
A jsem si nakonec uvìdomil,
e bych se mohl spasit
:03:38
upøímnou rekapitulací
svého promarnìného ivota,
:03:42
která by poslouila
jako varovný pøíbìh.
:03:46
A pomohla mi pochopit proè?.
V DOUPÌTI HØÍCHU
:03:50
V jedenácti jsem mìl záitek
s kamarádkou mé sestry Tuvií,
:03:55
který ve mnì zanechal
nesmazatelný dojem.
:03:58
-Tuvie!
-Co je?
:04:01
Chce ho ochutnat?
:04:03
Ne, proè?
:04:05
Protoe chutná po jahodách
a ségra øíká, e je má ráda.
:04:10
-Jahody pøímo nesnáím.
-Je jako jahodový lízátko.
:04:15
-To není pravda.
-Vsaï se. -Klidnì.
:04:20
Tak o dolar.
:04:24
Tuvia, má první láska. Tehdy
se moná zmìnil celý mùj ivot.
:04:31
Odpornost mého pohlaví,
stvrzená chuovými pohárky
:04:35
dozrávající dívenky.
:04:41
A tak jsem se ocitl
na ikmé ploe,
:04:43
v neustálé honbì
za enským pøirozením.
:04:51
Mým jediným cílem bylo zasunout,
nechat se pøeblafnout.
:04:54
Namlouval jsem si,
e pøi troe úsilí
:04:56
po mnì zatouí vechny Tuvie
svìta, stejnì jako já po nich.