:34:00
Odpoledne,
kdy skonèila kola
:34:03
a poslední ák zùstal
se svým zvìdavým nosem,
:34:07
místo aby el domù,
jsem la dolù k prameni,
:34:12
kde jsem mohla být
potichu a nenávidìt je.
:34:16
Bylo tam tehdy ticho,
:34:18
voda zurèela
a slunce procházelo mezi stromy
:34:23
a ticho vonící po vlhkém
a hnijícím listí a nové zemi.
:34:28
Zvlátì brzy zjara.
Protoe to bylo tehdy horí.
:34:32
Vzpomínám si, jak otec
øíkával, e dùvod k ivotu
:34:36
je pøipravovat se
být mrtev po dlouhou dobu.
:34:43
A kdy jsem se na
nì dívala den po dni,
:34:48
kadý se svým
tajemstvím a sobectvím
:34:52
a krví cizí jeden
druhému a cizí ke mnì.
:34:56
A pomyslet, e to
byl jediný zpùsob,
:35:00
jak jsem mohla zùstat mrtvá.
:35:03
Nenávidím otce,
e mì zplodil.
:35:08
A pak budu pokraèovat odsud.
:35:10
Dùleité je
:35:13
strnout v zajímavé,
:35:18
ale pohodlné pozici.
Jaime, ty pøepadne.
:35:29
Budeme pokraèovat zítra.
Do té doby byste mìli doèíst text.
:35:33
Vem mockrát
dìkuji za dnení snahu.
:35:47
-Jsi to ty, viï?
-Dobrý den, paní Delio.
:35:56
Jsi to vánì ty.