1:07:00
-To mì nepøekvapuje.
-Jak to, e tì to nepøekvapuje?
1:07:05
Nikdy jsi nemìl smysl pro to,
abys dotáhl vìci do konce.
1:07:10
Vidí? U zase. Chci si promluvit
a ty mì hned zaène uráet.
1:07:16
-Jen øíkám, jak se vìci mají.
-Nebo spí jak je vidí ty.
1:07:21
Jestli byl tvùj otec chladný,
nemusí být ke mnì taky takový.
1:07:27
Proè vdycky, kdy nìco udìlám,
cítím, e to poøád nestaèí?
1:07:31
Vdycky mám pocit,
e nejsem dost dobrý. Proè?
1:07:35
Proè to tak je, táto?
1:07:38
Není tu máma, aby tì hájila,
a najednou neví, co øíct?
1:07:42
Vdycky ti ochotnì slouila.
1:07:44
-Pøestaò!
-Vechno ti odpustila!
1:07:47
Nemluv tak o svojí matce!
1:07:50
Budu o ní mluvit, jak chci.
Byla to moje matka.
1:07:53
A ty - ty jsi mùj otec!
1:07:57
Nemùe alespoò nìkdy
souhlasit s tím, co dìlám?
1:08:05
Zabilo by tì, kdybys mi v ivotì
dal aspoò takhle málo?
1:08:08
Co chce, abych ti øekl?
e tì mám rád?
1:08:22
Ví, já nejsem jako tvoje matka.
1:08:26
Neumím to øíct nahlas.
Ale to neznamená, e to necítím.
1:08:38
Já tì mám taky rád, táto.
1:08:48
-Nejsem na sebe vdycky hrdý.
-To nikdo.
1:08:56
Alexi, ty jsi mnohem lepí otec,
ne jsem byl já.