1:36:14
Drahý Davide,
1:36:16
od té doby, co u tu nejsi,
se na tebe Martina èasto ptá.
1:36:20
Poøád ti øíká Simone. Brzy
jí budu vyprávìt tvùj pøíbìh.
1:36:27
V práci mì poprvé poádali,
1:36:31
abych upekla sama dort.
Hádej, jaký jsem udìlala?
1:36:34
éf nic neøekl, ale pøidal ho
1:36:37
na seznam nedìlních zákuskù.
1:36:40
Snad je to dobré znamení.
1:36:43
Filippovi se podaøilo
dostat denní smìnu.
1:36:47
Vypadal, jako kdyby
vyhrál v loterii.
1:36:50
Pochopila jsem,
e po nìm víc ádat nemùu.
1:36:56
Kdy myslím na Lorenza,
1:36:59
bojím se, e si u ani
nepamatuju jeho tváø.
1:37:03
U si nevybavuju jeho hlas.
1:37:06
Co asi dìlá? Na koho se usmívá?
1:37:12
Potøebuju tì slyet, Davide,
1:37:15
potøebuju tvùj pohled,
tvé gesto.
1:37:19
A pak najednou cítím,
e tvá gesta jsou má,
1:37:25
poznávám tì ve svých slovech.
1:37:29
Kadý, kdo odejde,
1:37:31
v tobì zanechá nìco ze sebe.
1:37:35
V tom tkví tajemství pamìti?
1:37:39
Jestli je to tak, cítím se
mnohem bezpeènìjí.
1:37:44
Protoe vím, e nikdy nebudu sama.