:10:05
Tak pojï, staroui.
:10:10
Prr.
:10:22
Tak vidí.
:10:32
Pøece mu nedá konì.
:10:35
Proè ne?
Je v tom opravdu dobrý.
:10:38
- Protoe je mu 16 let.
- Take co?
:10:42
Take... by si ho mìl zaslouit.
:10:46
V poøádku.
:10:50
- Tak... tak dobrá. Tie.
- Kadý to zná.
:10:54
- Nikdo nezná Longfellowa.
- A Dickinsonovou?
:10:56
Óóó!
:11:00
"Nikdy nevíme jak vysocí jsme..."
:11:05
Jé, já to znám.
Jo. Znám.
:11:07
Znám to.
No tak?
:11:12
"Nikdy nevíme jak vysocí jsme
dokud nejsme povoláni vyrùst."
:11:16
- Dobøe.
- Skvìle, Johne.
:11:19
"A pak, a kdy dostojíme víøe,
nae velikost se bude nebe dotýkat."
:11:22
- Skvìle.
- Ano!
- To je opravdu dobøe.
:11:29
Sakra.
:11:33
- "Hrdinství..."
- Správnì.
:11:36
Správnì. "Hrdinství..."
:11:38
"Hrdinství vzpomínané...
:11:41
"bude vedností,
:11:44
To je ono.
"Ne my samotní, ruce zaloené,
:11:49
ze strachu stát se králem. "
:11:58
Ty bys na nìm mìl jezdit.
Ty jsi øekl básnièku.