:20:01
e?
:20:03
Jsem rád,
e sis toho koneènì vimla.
:20:08
Já jsem si neviml,
e bys mluvila japonsky.
:20:14
Vimla sis nìkdy,
:20:16
e si lidé vímají vìcí,
které je zajímají?
:20:20
Ne. Já si vimla tebe.
:20:23
A to je vechno.
:20:38
Poznat se
:20:40
v Hiroimì.
:20:45
To se nestává kadý den.
:20:47
Co pro vás znamená Hiroima
ve Francii?
:20:54
Konec války.
:20:56
Myslím celkovì.
:20:59
Zázrak, kterého se obávali,
:21:02
údiv nad tím, e uspìli.
:21:05
A nové bezejmenné obavy
pro vechny.
:21:10
A rozdíly.
:21:13
A strach z rozdílù.
:21:16
Kde jsi byla?
:21:19
Zrovna jsem odjela z Nevers.
:21:21
Byla jsem v Paøíi. Na ulici.
:21:24
To je krásné slovo...
Nevers.
:21:30
Slovo jako kadé jiné.
Stejnì jako to mìsto.
:21:42
Poznala jsi v Hiroimì
mnoho Japoncù?
:21:46
Pár ano...
:21:48
Ale ádného jako ty.
:21:50
Já jsem první Japonec
v tvém ivotì?
:21:53
Ano.
:21:55
Hiroima.
:21:57
Celý svìt se radoval.