:12:01
Neøekl ale, èeho je obrázek.
:12:03
No jen se podívejte
na ty vae kvìtiny.
:12:06
Jestlipak u nìkdo vidìl
nìco krásnìjího?
:12:09
Sleèno Duboseová, ádná jiná zahrada
se nevyrovná...
:12:13
vaim kvìtinám.
:12:15
No, ale nejsou tak hezké,
jako byly minulý rok.
:12:18
On ji zaujme nìèím hezkým,
aby zapomnìla být zlá.
:12:21
Já myslím, e vae zahrada
se stane ozdobou naeho mìsta.
:12:25
Bylo mi opravdu potìením,
sleèno Duboseová.
:12:41
,,Mìl jsem dvì koèky,
které jsem vzal s sebou...
:12:46
z lodi na bøeh.
:12:49
A mìl jsem psa."
:12:54
Myslí, e Boo Radley
sem opravdu v noci chodí...
:12:57
a dívá se mi do okna?
:13:00
Jem øíká, e jo. Dneska odpoledne,
kdy jsme byli u jejich domu--
:13:03
Èipero, øekl jsem tobì i Jemovi,
abyste ty chudáky lidi nechali být.
:13:10
K jejich domu vùbec nechoïte
a pøestaòte je otravovat.
:13:13
- Ano.
- To je pro dneek dost ètení.
:13:16
- U je docela pozdì.
- Kolik je hodin?
:13:19
- Pùl deváté.
- Mùu se podívat na tvoje hodinky?
:13:41
,,Atikovi,
mému milovanému manelovi."
:13:46
Jem øíká, e mu tyhle hodinky
jednou budou patøit.
:13:49
- To je pravda.
- Proè?
:13:53
No, je zvykem, e chlapec
dostane hodinky svého otce.