:36:01
A Giorgio? Kde je?
:36:02
- Ví co øekl?
- Ticho!
:36:09
Promiòte, zapomnìla jsem, signora.
:36:11
Vá manel odjel u dávno.
:36:13
Nechtìla jsem vás ruit,
kdy jste tancovala.
:36:15
Chtìl, abychom ho omluvili.
Pøijel nìkdo z Brazílie.
:36:17
Øíkal, e nebude na veèeøi.
:36:19
Øíkal, e zavolá.
:36:26
Giulietto, poslouchej mì.
:36:28
V rozvodovém øízení
teï staèí
:36:30
pøedloit jen nepøímé dùkazy
a je vyøízený.
:36:33
Neøíkám ti to jako tvùj právník,
:36:35
ale jako pøítel,
který tì má rád.
:36:39
Co myslí, Giulietto?
:36:42
Mysli na to.
Je to v tvém zájmu.
:36:50
Troufám si øíct,
e vechny vae vnitøní problémy.
:36:53
se tím mohou vyøeit.
:36:54
Moc se v tom motáte.
To je vae chyba.
:37:02
Velké staré stromy jsou nejpùsobivìjím
symbolem této cesty ivota,
:37:06
hluboce zakoøenìné v zemi,
:37:08
vìtve sahají do nebes,
rozloené do vech smìrù.
:37:11
Rostou jak se jim zachce.
:37:14
Je v tom velké, ale velmi jednoduché
tajemství, je dobré ho poznat...
:37:16
a být té spontánní,
:37:19
potlaèit vánì a touhy.
:37:22
Cítí to ticho?
:37:24
Nìkdy se vìci musí øíkat nahlas.
:37:27
I kdy to uslyí nìkdo cizí.
:37:30
Lehni si do trávy.
:37:33
Odpoèiò si. Neboj se.
:37:38
Podívej na slunko
mezi vìtvemi.
:37:40
Vude je mír a ticho.
:37:44
Jen v tobì není klid. Proè?
:37:50
- Nevím.
- Èeho se bojí?
:37:53
Øeknu to za tebe?
:37:56
Bojí se, e zùstane sama,
oputìná,
:37:59
e tì manel opustí.