:37:02
Velké staré stromy jsou nejpùsobivìjím
symbolem této cesty ivota,
:37:06
hluboce zakoøenìné v zemi,
:37:08
vìtve sahají do nebes,
rozloené do vech smìrù.
:37:11
Rostou jak se jim zachce.
:37:14
Je v tom velké, ale velmi jednoduché
tajemství, je dobré ho poznat...
:37:16
a být té spontánní,
:37:19
potlaèit vánì a touhy.
:37:22
Cítí to ticho?
:37:24
Nìkdy se vìci musí øíkat nahlas.
:37:27
I kdy to uslyí nìkdo cizí.
:37:30
Lehni si do trávy.
:37:33
Odpoèiò si. Neboj se.
:37:38
Podívej na slunko
mezi vìtvemi.
:37:40
Vude je mír a ticho.
:37:44
Jen v tobì není klid. Proè?
:37:50
- Nevím.
- Èeho se bojí?
:37:53
Øeknu to za tebe?
:37:56
Bojí se, e zùstane sama,
oputìná,
:37:59
e tì manel opustí.
:38:02
- Ale co teda chce?
- Tvé srdce u je oputìné
:38:05
a samo,
:38:06
chce opustit tvého mue.
:38:10
Chci, aby mì Giorgio opustil?
:38:14
Tak je to.
:38:16
Bez Giorgia
zaène znovu dýchat,
:38:18
bude zase sama sebou.
:38:21
Nemusí se bát.
:38:23
Opravdu, bojí se jen toho
být zase astná.
:38:30
Signorina Gabriella Olsi.
:38:32
Není doma,
ale brzo se vrátí.
:38:35
Mohu dovnitø?
:38:36
Promiòte, zrovna uklízím.
:38:38
Volala kolem poledne,
e nepøijde na obìd.
:38:41
Poslední dobou
nebývá moc doma.
:38:43
Buïte jako doma.
Mohu vám nìco nabídnout?
:38:45
Ne, dìkuji.
:38:46
Promiòte, madam,
musím jít balit.
:38:52
Jen pár malièkostí,
jede na výlet s pøítelem.
:38:56
Vechno organizovali
:38:58
na poslední chvíli.