1:01:00
Na co se dívá?
Nic tam není... jen já.
1:01:08
- Ty nemusí pøedstírat...
- Podívej na tu bílou oblohu!
1:01:12
Je dokonale bílá.
Bílá jako èistý list papíru.
1:01:20
Poslechni si ten vítr.
1:01:24
Jde znìj na mì strach.
1:01:29
Tyhle mi dal tatínek.
Nikdy je nesundávám.
1:01:34
Alvo, posly...
1:01:36
- Kdy jede vlak, ví, co øíká?
- "Pára-syèí, pára-syèí..."
1:01:42
Dívá se mi pøímo do oèí,
co je nezpùsobné.
1:01:47
Zítra odjídím, Alvo.
1:01:51
"Pára-syèí, pára-syèí..."
1:01:54
Posly...
1:01:55
Veèer to u Starrù vypadá úplnì jinak
ne ve dne. Jídla jsou v cenì...
1:02:00
- Nech toho!
...a modernì zaøízené pokoje...
1:02:02
Ví, e kdy se típne do loktu,
ani to necítí?
1:02:06
Alvo, chápe, co ti øíkám?
1:02:10
Ano, vím. Odjídí.
1:02:18
Alvo, obloha není bílá, je modrá.
1:02:21
Kdy se do loktu típne dost silnì,
bolí to jako èert.
1:02:26
Na sedadlech není fialový klouzek,
ale prach!
1:02:31
Ve vagónu není ádný prùvan.
Ve skuteènosti je tu vedro.
1:02:36
Protoe ten vagón tu u léta stojí.
1:02:39
- Mnì je to fuk.
- Proè to dìlá?
1:02:42
Proè tak fantazíruje? Proè chce,
aby vechno vypadalo zvlátnì?
1:02:47
Protoe to tak je.
1:02:49
Ne.
1:02:52
Je spousta zvlátních vìcí.
Ty, tvoje práce...
1:02:55
Ne. Ne, já nejsem zvlátní.
1:02:58
Moje práce, to není jen propoutìní,