1:02:00
- Nech toho!
...a modernì zaøízené pokoje...
1:02:02
Ví, e kdy se típne do loktu,
ani to necítí?
1:02:06
Alvo, chápe, co ti øíkám?
1:02:10
Ano, vím. Odjídí.
1:02:18
Alvo, obloha není bílá, je modrá.
1:02:21
Kdy se do loktu típne dost silnì,
bolí to jako èert.
1:02:26
Na sedadlech není fialový klouzek,
ale prach!
1:02:31
Ve vagónu není ádný prùvan.
Ve skuteènosti je tu vedro.
1:02:36
Protoe ten vagón tu u léta stojí.
1:02:39
- Mnì je to fuk.
- Proè to dìlá?
1:02:42
Proè tak fantazíruje? Proè chce,
aby vechno vypadalo zvlátnì?
1:02:47
Protoe to tak je.
1:02:49
Ne.
1:02:52
Je spousta zvlátních vìcí.
Ty, tvoje práce...
1:02:55
Ne. Ne, já nejsem zvlátní.
1:02:58
Moje práce, to není jen propoutìní,
1:03:01
ale v jistém smyslu je stále stejná.
1:03:06
- Ale ty cestuje.
- Mezi mìsty, která jsou stejná.
1:03:10
Ale bydlí v New Orleansu,
na Bourbon Street.
1:03:14
To je tvùj sen. Mùj ne.
1:03:19
Jaký je potom ten tvùj?
1:03:22
Nemám ádný sen.
1:03:26
To musí být strané.
1:03:31
Moná.
1:03:33
Není ti zima?
1:03:36
Ne.
1:03:39
Ne, je to... jako snìhová vánice.
1:03:45
Coe?
1:03:46
Vdy ví, ve sklenìné kouli.
1:03:51
- Není to skoro takové? Je.
- Ty se nikdy nezmìní.
1:03:58
Nechci myslet na to, e odjídí.
Je mi fuk, jestli je to pravda.