:01:02
Koneènì pøichází okamik, na který tak
vichni èekáme. Publikum ztichlo napìtím.
:01:07
Prezident opustí svou kanceláø a vydá
se dolù po palácových schodech.
:01:11
Ná komentátor u je na místì.
Má slovo, Howarde!
:01:17
To je fantastické, Done,
prostì fantastické!
:01:20
Atmosféra zde by se dala krájet.
Ta nejistota s nádechem odpornosti.
:01:24
Trochu mi to tu pøipomíná
Miami Beach v roce 1964.
:01:29
První støetnutí Claye a Listona.
:01:31
Nikdo tehdy netuil,
jak se to vyvine.
:01:34
Dav je napjatý.
Nìkteøí jsou tu ji od rána.
:01:37
A... øekl bych...
e se dveøe zaèínají otevírat.
:01:42
El presidente mùe vyjít co nevidìt.
:01:47
Dveøe se otvírají. Je to on.
:01:50
El presidente.
:01:58
Otáèí se!
:02:11
A u je na lopatkách!
:02:18
A u je po vem.
To je konec El presidente!
:02:21
Pokusím se prodrat davem,
pokud to bude moné...
:02:26
abych zachytil jeho poslední slovo.
:02:28
Jak mùete sami vidìt s tímto
davem si není radno zahrávat.
:02:31
Lidé propadají ílenství.
Snaí se pøiblíit El presidentemu.
:02:34
O to stejné se snaím i já.
:02:37
Pustíte mne lidi?
Jsem z americké televize.
:02:41
Z americké televize!
Nechte mne prosím projít.
:02:45
U se pøibliujeme.
:02:47
U jsme tady. Pane.
:02:49
Byl jste støelen.
Kdy vám dolo, e u je po vem?
:02:53
Faista... diktátor.
:02:56
Chápu, e jste za takových
okolností ponìkud rozzloben.