:42:02
Vy se hádáte.
:42:06
Ptal jste se,
proč jsem si vás vzala.
:42:09
- Kvůli skleníku.
- Skleníku?
:42:11
- Nečekám, že to pochopíte.
- Já to chápu.
:42:16
Chtěla jste ho a dostala.
:42:23
Budeme pracovat?
Učit se jako do školy?
:42:26
- Večer jdu pryč.
- Půjdu s vámi.
:42:29
- Ne.
- Proč?
:42:30
- Kvůli vašemu příteli?
- Ne. Je pryč. - Tak proč?
:42:34
Ne, já... Jdu k rodičům Laureen.
Takové snobské typy.
:42:38
- Aha. Dělal bych vám ostudu.
- Ne.
:42:41
- Jsem hlupák.
- Ne!
:42:44
Adlerovi uvažují, že dají
našemu spolku nějaké stromy.
:42:47
- Spolku?
- Zahrádkářský spolek.
:42:50
Pracujeme v nejchudších
částech města.
:42:54
Znám to prostředí.
Maříte čas.
:42:55
- Cože?
- Nic se tam nezmění.
:42:59
Vždycky to tam bude stejný.
Zapomeňte na to.
:43:02
- Zapomenout?
- Jo.
:43:04
Stromy jsou moc hezký,
ale nedají se jíst.
:43:08
- Beznadějí se nic nevyřeší.
- A stromy jim dají naději?
:43:11
- Aspoň něco.
- Stromy jsou nádherný, to ano.
:43:14
- Když je máte ráda, je tu les.
- To řekněte dětem.
:43:18
Žijí tam v chaosu. Zoufalství.
:43:22
Možná jsou stromy a zahrady
k ničemu, ale je to aspoň něco.
:43:28
Když vás to baví, proč ne.
:43:30
Že mě to baví?
:43:45
Chaos.
:43:47
Zoufalství.