:19:01
A kdyby to bylo naopak...?
:19:05
Máte pravdu.
:19:07
Asi bych udìlala toté.
:19:11
Èasto jsem si pøedstavovala,
e jsem volná.
:19:17
Není lehké udret
poklidné manelství.
:19:20
Je to tak frustrující a únavné.
Já nevím.
:19:25
Opravdu nevím.
:19:28
Gail nastoupila
do jeho kanceláøe pøed rokem.
:19:31
Párkrát jsme se setkaly.
:19:34
Co o ní mám øíct? Je
:19:37
kultivovaná, inteligentní.
:19:39
Pøesnì to má rád.
:19:41
Nìkolikrát byla i u nás.
:19:45
Líbil se jí mùj vkus.
Dokonce se i oblékala jako já.
:19:50
Jak to mám øíct?
Je jako já, ale je mladí.
:20:04
Poslyte, ta vae povídka
je prostì bájeèná.
:20:09
-Opravdu?
-Ano.
:20:11
Udìlala na mì velký dojem.
:20:13
Nic lepího jsem v tomhle
semestru neèetl.
:20:16
-Je opravdu výborná.
-To je skvìlé!
:20:18
Citlivé uchopení problému,
jemný, elegantní styl.
:20:22
Celkovì to na mì
velice zapùsobilo.
:20:26
-Boe, já se èervenám, e?
-Ne, ne...
:20:29
Jistì jsem celá rudá.
:20:31
Asi se rozbreèím.
:20:34
Neberte si to tak.
To byl kompliment.
:20:39
Bylo to skvìlý. Bájeèný.
:20:41
Vae uznání mì nesmírnì tìí.
:20:44
Kvùli vám jsem vlastnì
zaèala psát.
:20:47
-Vánì?
-Ano.
:20:49
Doma jsme vichni citovali
vá "edý klobouk".
:20:54
Vy si tu povídku pamatujete?
:20:56
"Kdy se vzdá nadìjí,
:20:58
sleví ze svých snù,
jako by sis nasadil edý klobouk."