:20:04
Poslyte, ta vae povídka
je prostì bájeèná.
:20:09
-Opravdu?
-Ano.
:20:11
Udìlala na mì velký dojem.
:20:13
Nic lepího jsem v tomhle
semestru neèetl.
:20:16
-Je opravdu výborná.
-To je skvìlé!
:20:18
Citlivé uchopení problému,
jemný, elegantní styl.
:20:22
Celkovì to na mì
velice zapùsobilo.
:20:26
-Boe, já se èervenám, e?
-Ne, ne...
:20:29
Jistì jsem celá rudá.
:20:31
Asi se rozbreèím.
:20:34
Neberte si to tak.
To byl kompliment.
:20:39
Bylo to skvìlý. Bájeèný.
:20:41
Vae uznání mì nesmírnì tìí.
:20:44
Kvùli vám jsem vlastnì
zaèala psát.
:20:47
-Vánì?
-Ano.
:20:49
Doma jsme vichni citovali
vá "edý klobouk".
:20:54
Vy si tu povídku pamatujete?
:20:56
"Kdy se vzdá nadìjí,
:20:58
sleví ze svých snù,
jako by sis nasadil edý klobouk."
:21:03
To je úasné!
:21:05
Vy si to pamatujete,
to je skvìlé.
:21:07
Poslechnìte si,
jak mi buí srdce.
:21:10
Jak jste pøila ke jménu Rain?
:21:13
Rodièe mi dali køestní jméno
:21:17
básníka Rilkeho.
:21:18
-Vánì?
-Matka jeho vere milovala.
:21:22
Tak mi dala jeho jméno.
:21:24
Vai rodièe také píí?
:21:27
Ne, táta pracuje v bance
a máma v Lincolnovì centru.
:21:32
Jste jedináèek?
:21:35
-Proè se ptáte?
-Zajímá mì to.
:21:39
Kvùli té povídce.
:21:41
Dal jsem ji pøeèíst
jedné známé a moc ji zaujala.
:21:45
Opravdu?
:21:47
-Jste z New Yorku?
-Z East End Avenue.
:21:51
-Moc se vyptávám?
-Ne.
:21:54
Ale ten jedináèek?
Ano, jsem jedináèek.
:21:59
Jak se vám podaøilo napsat
nìco tak hlubokého?