1:12:00
Nesnaí se jen,
abys na mì udìlal dojem.
1:12:04
Vím, co chci, kdy to vidím.
1:12:06
Vdycky dostane, co chce?
1:12:08
- Obvykle.
- Opravdu? Vechno?
1:12:13
No, vdycky ne.
1:12:15
ivot je snazí, kdy pøijme to,
e nemùe mít vechno.
1:12:19
- Nemùe?
- Ne.
1:12:20
Co mùe mít?
1:12:22
Myslím, e mùe mít buï vechno,
co chce, nebo vechno, co potøebuje,
1:12:25
ale nemùe mít obojí ... obvykle.
1:12:29
- Pokud nejsi velmi astný.
- Nebo velmi chytrý.
1:12:33
Myslím, e nejsem ani moc astná,
ani moc chytrá.
1:12:48
Teï bude vechno jinak.
1:12:51
Ví, milovali mì i jiní mui.
1:12:53
Dokáu si to pøedstavit.
1:12:54
- A já jsem je taky milovala.
- To je pøirozené.
1:12:56
A vichni ti mui odeli
z mého ivota.
1:12:59
- Èím to je, co myslí?
- Protoe jsem to nebyl já.
1:13:03
A kdo jsi ty?
1:13:03
Jsem mu, který tì udìlá astnou.
1:13:06
To je velmi romantické.
1:13:10
Buï k ní dobrý
a ona bude dobrá k tobì.
1:13:14
Opravdu se mì nesnaí
pouze svést?
1:13:17
Ty jsi svedla mì.
1:13:30
Uvidíme.
1:13:47
- Jsi v poøádku?
- Jo.
1:13:53
- Kde je Elina?
- la spát.
1:13:58
- Øekla ti nìco?
- Spoustu vìcí.