:55:04
Ké by to bylo moný.
:55:11
Ne, ne. Ví, co tenkrát udìlala?
:55:14
Byla tak vystraená, e zavolala
partu dobrovolných hasièù.
:55:18
- Oni pøijeli. - Byli to tátovi kámoi.
- Rád s nima nasával.
:55:23
Jo, to bylo taky vechno,
co dobrovolný hasièi umìli.
:55:27
A on tam sedìl v kuchyni
s balíèkem ledu na tváøi.
:55:31
Cítil se jako blbec, protoe se tam
vichni seli, jako by to byla pohotovost.
:55:36
To bylo tak smìný.
:55:45
Tak jo...
:55:48
Zpátky k povinnostem.
Omluvte mì.
:55:51
Má jetì plnou. To je jako
ta vysílaèka, dìtská vysílaèka?
:55:56
Jo, jo. To je bezva.
:55:58
Pamatuje na ty vysílaèky, co jsme mìli
jako malí? Dostali jsme je k Vánocùm.
:56:07
Jo, je to divný, kdy o tom
pøemejlím, je to fakt divný.
:56:11
Ty si taky vechno pamatuje, co?
:56:13
- Vdy mì zná, vdycky jsem
s tátou mluvil. - Vím, e jo.
:56:19
Poøád pøemejlím o tom, co se stalo.
Ví, byl jsem nervózní.
:56:24
Ale kdyby...
:56:27
byl v tý samý situaci,
co jsme teï my, ví...
:56:32
- On by udìlal to samý.
- Já nevím, moná jo.
:56:37
Já myslím, jako e to je to,
co on vdycky chtìl.
:56:40
- Vechno pøipravit, vdycky chtìl mít dost
penìz, abych mohl bejt v pohodì. - Jo.
:56:45
Jemu se to nikdy, ví, nikdy nepodaøilo.
:56:50
Já ti zaruèuju, e kdyby mìl tohle,
byl by tu, nikdy by to neudìlal.