:29:04
Vidìli jsme se u nìkdy?
:29:07
Myslím, e ne, výsosti.
:29:10
Pøísahal bych,
e znám vechny dvoøany v provincii.
:29:13
Já... jsem na návtìvì u sestøenice.
:29:16
- U koho?
- U sestøenice.
:29:18
Ano, to u jste øíkala. A která to bude?
:29:21
Jediná, kterou mám, pane.
:29:23
Jste zámìrnì ostýchavá,
:29:25
nebo mi opravdu odmítáte øíci své jméno?
:29:28
Ne! A ano.
:29:31
Øeknìte mi tedy jméno své sestøenice,
abych se u ní mohl dotázat, kdo jste.
:29:37
Taková námaha stojí za citát z Thomase Mora.
:29:42
Princ èetl Utopii?
:29:45
Pøipadalo mi to sentimentální a nezáivné.
:29:48
Musím pøiznat, e mì unavují
problémy sprostých venkovanù.
:29:52
Vy zøejmì èasto s venkovany nemluvíte.
:29:58
Promiòte, pane,
ale to vùbec není pøirozené.
:30:01
Charakter zemì udávají právì ti,
je nazýváte sprostými venkovany.
:30:06
Jsou pilíøi, o nì se opírá vá ivot.
A to postavení vyaduje úctu, ne...
:30:11
Take já jsem podle vás arogantní?
:30:16
Jednomu èlovìku jste vrátil ivot,
:30:19
ale podíval jste se vùbec na ty druhé?
:30:23
Prosím, snanì vás prosím,
:30:25
jméno. Jakékoli jméno.
:30:31
Obávám se, e jediné jméno,
je vám nyní mohu svìøit,
:30:34
je komtesa Nicola de Lancret.
:30:40
Tak vidíte.
:30:42
To nebylo tak tìké.
:30:44
Henry!
:30:46
U jste zpátky.
:30:47
Dobrý den, matko.
:30:49
Král vás prosí na slovíèko.
:30:52
Vlastnì na nìkolik.
:30:54
Jako vdycky.
:30:55
Hned pøijdu.