:52:04
Jediné, co èlovìk
mùe upøímnì øíct je tohle:
:52:10
Vím, e pøijdou tìké chvíle.
Vím, e v urèitém okamIku
:52:15
jeden z nás nebo oba budeme
chtít odejít. Ale taky vím jistì,
:52:19
e kdy tì nepoádám o ruku,
:52:23
budu toho
do konce ivota litovat.
:52:28
Protoe mé srdce mi øíká,
:52:31
e jsi pro mì jediná.
:52:37
To se mi líbí.
:52:40
Ale na tabuli by to bylo lepí.
:52:45
Takhle jste poádal o ruku
svou enu?
:52:51
Netvaøte se pøekvapenì. Máte
na èele napsáno "rozvedený".
:52:56
Jetì jsem nedozrál.
:52:58
Tak øekl jste jí to?
:53:00
Pronesl jsem
nìco velmi výmluvného jako:
:53:05
Moná bychom mìli...
Vdy ví. Co ty na to?
:53:16
Tak to je romantika. A tahle øeè
vám nepøinesla vìèné tìstí?
:53:22
-Co se pokazilo?
-Nevím.
:53:25
-Nevíte?
-Ne.
:53:29
Mìl byste se jí na to zeptat.
Nikdy vás to nenapadlo?
:53:45
Pøes vechny pokusy jsem jetì
vdaná nebyla. A chci krásné aty.
:53:52
-Paní Whittenmeyerová?
-Kam jde? -Dobrý den, Polly.
:53:57
Dìti se vás bojí po tom, co jste
táhla toho chlapeèka kostelem.