:53:00
Pronesl jsem
nìco velmi výmluvného jako:
:53:05
Moná bychom mìli...
Vdy ví. Co ty na to?
:53:16
Tak to je romantika. A tahle øeè
vám nepøinesla vìèné tìstí?
:53:22
-Co se pokazilo?
-Nevím.
:53:25
-Nevíte?
-Ne.
:53:29
Mìl byste se jí na to zeptat.
Nikdy vás to nenapadlo?
:53:45
Pøes vechny pokusy jsem jetì
vdaná nebyla. A chci krásné aty.
:53:52
-Paní Whittenmeyerová?
-Kam jde? -Dobrý den, Polly.
:53:57
Dìti se vás bojí po tom, co jste
táhla toho chlapeèka kostelem.
:54:03
Netáhla jsem ho.
Zakopl o tkanièky.
:54:08
-Jdete si pro aty? Donesu je.
-Vlastnì...
:54:13
Rozhodla jsem se,
e si vezmu tyhle.
:54:19
-Ty pùvodní jsou krásné.
-Rozmyslela jsem si to.
:54:26
-Tyhle stojí tisíc dolarù.
-Mám tisíc dolarù.
:54:31
Ty druhé jsou jen za tøi sta.
:54:37
-Jsou ty aty na prodej?
-Pro vás jsou moc drahé.
:54:42
Máte je na sobì
sotva deset minut.
:54:53
To je pravda.