:09:05
Ó, svatá schránko mých radostí,
dome vzneenosti a cti,
:09:11
kolika synùm jsi u otevøel vchod,
kterým nikdy se nikdo ji nevrátí?
:09:42
Tam nìmì pozdravte se, neiví,
a spìte v míru, válek hrdé obìti,
:10:03
Sem s nejvzpurnìjím zajatcem Gótským,
a mùeme mu údy usekat,
:10:07
a za bratry ad mánes frátrum
pøinést svou obì,
:10:11
Jen tak budou odpoèívat v pokoji
a nebudou nás strait pøízraky
:10:14
Ad mánes frátrum,
:10:18
Nejvzneenìjí z tìch, co pøeili,
:10:22
syn této smutné královny, je vá,
:10:26
Ne! Zadrte, Øímtí bratøi!
:10:28
Vítìzi nad Góty, lechetný Tite,
nechej obmìkèit se slzami,
:10:34
které matka prolévá nad svým synem,
:10:36
Ne!
:10:38
Pokud svoje syny mìl jsi vùbec rád,
stejnou láskou miluji i já,
:10:41
Nestaèí, e pøili jsme do Øíma
ovìnèit velké tvé vítìzství
:10:48
a stali se Øímskými zajatci?
mají moji synové potupnì zhynout,
:10:55
za muné èiny, je vykonali pro svou
vlast? Takjako tobì, i mnì svaté je
:10:59
bojovat za krále a svùj lid,