:10:03
Sem s nejvzpurnìjím zajatcem Gótským,
a mùeme mu údy usekat,
:10:07
a za bratry ad mánes frátrum
pøinést svou obì,
:10:11
Jen tak budou odpoèívat v pokoji
a nebudou nás strait pøízraky
:10:14
Ad mánes frátrum,
:10:18
Nejvzneenìjí z tìch, co pøeili,
:10:22
syn této smutné královny, je vá,
:10:26
Ne! Zadrte, Øímtí bratøi!
:10:28
Vítìzi nad Góty, lechetný Tite,
nechej obmìkèit se slzami,
:10:34
které matka prolévá nad svým synem,
:10:36
Ne!
:10:38
Pokud svoje syny mìl jsi vùbec rád,
stejnou láskou miluji i já,
:10:41
Nestaèí, e pøili jsme do Øíma
ovìnèit velké tvé vítìzství
:10:48
a stali se Øímskými zajatci?
mají moji synové potupnì zhynout,
:10:55
za muné èiny, je vykonali pro svou
vlast? Takjako tobì, i mnì svaté je
:10:59
bojovat za krále a svùj lid,
:11:06
Androniku, neposkvrò svùj hrob krví,
Chce pøiblíit se boské podstatì?
:11:14
Pak shovívavostí pøibliuj se k ní!
Velké vdy dobré srdce zdobilo,
:11:23
Uetøi, Tite, mého prvorozeného syna,
:11:31
Dost, paní, své city utite, Hle, tyto
bratry Gótové vidìli ít i umírat
:11:39
a iví za mrtvé chtìjí svým bohùm
pøinést obì, Vá syn byl vyvolen
:11:47
utiit plaèící due, které se nevrátí,
Nech zhyne! Zapalte hned oheò!
:11:54
Na hranici ïreva údy mu meèi usekneme,
a oheò lépe je stráví!