Titus

1:18:04

pøes které nepronikne paprsek,

1:18:07

Ó, bratøe mùj, zùstaò na zemi
a nepropadej nekoneènému zármutku!

1:18:18

Žal mùj hluboký je a bezedný, I to,
co cítím, žádného nemá dna,

1:18:23

Kéž rozum vládne tvému zoufalství,

1:18:26

Kdyby ty hrùzy rozum mohl vysvìtlit,
i svému žalu uzdu pøitáhnu,

1:18:35

Když nebe pláèe, zem v slzách se topí,
když vichry zuøí,moøe jak kùò vzpíná se

1:18:47

opuchlou svou tváøí hrozí obloze,

1:18:51

Nebo je možné vysvìtlit jeho pláè?

1:18:59

Jsem moøe, slyšte, jak vichr naøíká,
Ona je blankyt, co pláèe, a já zem,

1:19:12

I moøem musí pohnout její sténání,

1:19:15

A zem v nekoneèném dešti slz
mìní se v jezero,jeho bøehù nedohlédneš

1:19:23

Již ani v srdci neskryji její bol,
takjako pijan hned ho vyzvracím,

1:19:30

Odpuste, prosím, Ti, co prohráli,
vždy alespoò jazykem si uleví,