1:10:11
Je to nádherné, Antwone.
1:10:13
Vím Øekl jsem vám, jsem dobrý.
1:10:14
Ano, jsi, jsi dobrý...
1:10:16
protoe jsi, èestný, upøímný.
1:10:17
Jsi upøímný více ne mnoho
jiných lidí...
1:10:19
a dokonce i ve svém hnìvu.
1:10:20
Pouze jedinná vìc není od tebe upøímná...
1:10:22
a to tvoje potøeba najít vlastní rodinu.
1:10:25
Tvoji skuteènou rodinu.
1:10:26
Necítím potøebu dívat se po ní.
1:10:28
Hmm. To by ti odpovìdìlo na mnoho otázek.
1:10:31
Nemám ádné otázky.
1:10:34
Jsi jimi zmatený...
1:10:36
protoe cítí, e tì nepøili zachránit.
1:10:38
Moná to neumìli.
1:10:39
Jak by to mohli vìdìt?
1:10:40
To je ta otázka, na kterou
by ses jich mìl zeptat.
1:10:43
Pohlíej na nì ...
1:10:44
navzdory útoku.
1:10:46
To je Websterova definice odputìní.
1:10:48
Proè jim mám odpustit?
1:10:50
Aby ses uvolnil...
1:10:51
tak, abys mohl pokraèovat
ve svém vlastním ivotì..
1:10:59
Proè mám pátrat po mé rodinì?
1:11:01
Dostal jsem vás, Doktore.
1:11:15
Ouu...
1:11:16
Myslím, e to byl pro nìj hezký veèer.
1:11:19
Hmm?
1:11:20
Antwon.
Myslím, e...
1:11:21
e se mìl hezky. Nebo ne?
1:11:23
Ano, taky si myslím.
1:11:24
U dveøí pak udìlal nejsladí vìc...
1:11:28
kdy øíkal nashledanou.
1:11:31
Pozval mne na jeho ceremonii.
1:11:35
Ví, on promuje z Japontiny.
1:11:37
Jo, já vím.
1:11:38
Chce po mì, abych pøila.
1:11:39
Spoleènì s tebou.
1:11:41
Co jsi mu øekla?
1:11:42
Øekla jsem mu, e mnì to
tìí, Jerome.
1:11:47
Oukej...
1:11:54
oukej.
1:11:58
Blahopøeji ti.