:24:00
Proè vdycky, kdy nìco udìlám,
cítím, e to poøád nestaèí?
:24:04
Vdycky mám pocit,
e nejsem dost dobrý. Proè?
:24:09
Proè to tak je, táto?
:24:12
Není tu máma, aby tì hájila,
a najednou neví, co øíct?
:24:16
Vdycky ti ochotnì slouila.
:24:17
-Pøestaò!
-Vechno ti odpustila!
:24:21
Nemluv tak o svojí matce!
:24:24
Budu o ní mluvit, jak chci.
Byla to moje matka.
:24:27
A ty - ty jsi mùj otec!
:24:32
Nemùe alespoò nìkdy
souhlasit s tím, co dìlám?
:24:40
Zabilo by tì, kdybys mi v ivotì
dal aspoò takhle málo?
:24:43
Co chce, abych ti øekl?
e tì mám rád?
:24:57
Ví, já nejsem jako tvoje matka.
:25:02
Neumím to øíct nahlas.
Ale to neznamená, e to necítím.
:25:14
Já tì mám taky rád, táto.
:25:24
-Nejsem na sebe vdycky hrdý.
-To nikdo.
:25:33
Alexi, ty jsi mnohem lepí otec,
ne jsem byl já.
:25:40
Dìkuju. Ale ty jsi nenasadil
laku pøíli vysoko.
:25:57
Pojï. Pojedeme domù.