Les Invasions barbares

:50:14

Co tu dìláš?
Èekám tu na tebe.

:50:19

Poøád na tebe musím myslet.
Já vím, už jsi mi to øíkala.

:50:25

V noci stále vidím obraz, jak krvácíš na ulici, po nìjaké pøestøelce.

:50:30

Mám stále takový strach.
Je to nesnesitelné.

:50:35

Mᚠpøíliš velkou pøedstavivost.

:50:38

Víš, že takhle nemùžeš žít vìènì.

:50:41

Samozøejmì, že vím.
Vím to lépe než ty.

:50:49

Já vím, že je to moje chyba,
a právì to mì nièí.

:50:56

Stejnì to nic nezmìní.
Je mi jedno, èí je to chyba.

:51:10

Tobì na životì moc nezáleží, že?

:51:13

Ani ne.

:51:16

Ve tvém vìku jsem býval taky takový, pøipravený kdykoliv umøít. Vùbec jsem se nestaral.

:51:20

Proto jsou mladí lidé nejlepší muèedníci.

:51:24

Je to paradoxní, ale pøivykneš si k životu,

:51:26

a zaèneš odpoèítávat.
Zbývá mi 20 let, 15, 10.

:51:29

A uvìdomíš si, že dìlᚠvìci naposledy.

:51:33

Naposledy kupuješ auto.

:51:36

Poslední výlet do Janova, Barcelony...

:51:39

Tak dlouho žít nebudu.
Jak to mùžeš vìdìt?

:51:44

Každou chvíli se nìkdo pøedávkuje.

:51:47

To ale nikdy nemùžeš pøedpovìdìt. Možná toho nechᚠa dožiješ zralého vìku.

:51:53

Nedokážeme rozluštit naši minulost,
co mùžeme vìdìt o budoucnosti?

:51:57

Nikdo nemùže vìdìt, co ho èeká.