:03:00
Mìla poouchlý úsmìv
a v koutku úst polibek,
:03:05
který jí Wendy závidìla.
:03:07
Pøesto tam ten polibek byl,
krásnì viditelný v pravém koutku.
:03:14
Obèas k nim
chodila teta Millicent,
:03:16
která mìla pocit, e psí chùva sniuje
spoleèenskou presti celé ètvrti.
:03:21
Ztite se, to by staèilo.
Ne tak nahlas. Nejsme na venkovì.
:03:25
Bravo, Georgi. Bravo.
:03:27
- Teï Wendy.
- Vyprávìj nám pohádku.
:03:32
O Ceccovi, který vyøezal
svoje jméno na tìlo guvernéra.
:03:35
O Nudlákovi, kterému pøiili
useknutou ruku obrácenì.
:03:38
Nebesa!
:03:40
- O Hookovi!
- O kom?
:03:41
O Hookovi!
Má krvavé oèi, kdy tì kuchá!
:03:45
Na mou dui,
ty dìti jsou dnes tak vzdìlané.
:03:48
Tetièko, já nejsem uèená ani za mák,
:03:50
ale o pirátech nìco vím.
:03:52
Mám jednu touhu: Chci napsat
úchvatný tøídílný román...
:03:56
- o svých záitcích.
- Jakých záitcích?
:03:59
Jetì jsem ádné neproila,
ale budou napínavé.
:04:02
Ale o spisovatelích nemají
spoøádaní lidé právì vysoké mínìní.
:04:06
A jako spisovatelka
by ses také nemusela vdát.
:04:09
- Vdát?
- Vdát?
:04:11
- Vdát?
- Tetièko, Wendy jetì není ani tøináct.
:04:16
Pojï ke mnì, drahá,
a si tì mùu prohlédnout.
:04:19
Tak prosím,
:04:21
bì k tetièce.
Narovnej se.
:04:27
Nesmìjte se!
:04:29
Otoè se.
:04:36
Pøesnì jak jsem oèekávala.
:04:40
Wendy má enskou bradu.
:04:45
Vy jste si jetì nevimli?
:04:47
Podívejte se na její ústa.
:04:49
Tam, schovaný v pravém koutku.
:04:53
To je polibek?
:04:57
- Polibek?
- Jako maminèin polibek.