The Human Stain

1:29:01

A úspìšnì?

1:29:04

Pøed smrtí zaèala blouznit.

1:29:09

Stále øíkala: "Ó, sestro,
posaïte mì na vlak.

1:29:15

Mám doma nemocné dítì."

1:29:21

Víte, proè vᚠbratr
odešel z univerzity?

1:29:24

Øíkali, že byl obvinìn z rasismu.

1:29:29

To nemá obdoby, že?

1:29:32

Za to, že použil slovo "èerný".

1:29:36

Po tom, co jsem dneska slyšela,
se mùže stát vážnì cokoliv.

1:29:42

Lidé jsou stále hloupìjší,

1:29:45

ale mají více možností.

1:29:47

Víte, co je smutné,
pane Zuckermane?

1:29:49

Dneska je tìžké si pøedstavit,

1:29:52

že nìkdo udìlá to,
co udìlal Coleman,

1:29:58

že postaví celý
svùj život na lži.

1:30:01

Coleman vìdìl, že celé to obvinìní
mùže zarazit hned v zárodku,

1:30:07

když o sobì øekne pravdu.

1:30:10

Ale to byla jediná vìc,
kterou neumìl.

1:30:13

Myslíte, že to vùbec
kdy nìkomu øekl?

1:30:21

Možná.

1:30:23

Možná nìkomu ano.

1:30:25

Takže nakonec myslím,
že mìla moje matka pravdu.

1:30:29

Chtìl jsem být volný,
ale zatím jsem se stal vìznìm.

1:30:36

A nikdy jsi to nikomu neøekl?

1:30:40

Ani mojí ženì. Ona...

1:30:45

Nikomu jsem o tom neøekl ani slovo
až do dnešního veèera.

1:30:49

Neøekl jsem to zatím
nikomu... až tobì.

1:30:57

Proè mnì?
Proè jsi mi to teï øekl?