2046

:13:17

Zaèal jsem si pøipadat jako Japonec...

:13:21

... ve vlaku do 2046...

:13:25

... který se zamiluje do umìlé ženy.

:13:37

Když chce nìkdo opustit 2046,
jak dlouho mu to potrvá?

:13:41

To nedokáže nikdo øíct.

:13:43

Nìkteøí se odtamtud
dostanou snadno.

:13:46

Jiní zjistí,

:13:48

že to potrvá
mnohem déle.

:13:51

Chce to hodnì síly.

:13:53

A mùže to hodnì bolet.

:13:56

Už si nepamatuji jak dlouho
jsem na cestì.

:13:58

Zaèínám se cítit osamìle.

:14:00

Nejdøíve je to nuda,

:14:03

ale postupnì si na to zvyknete.

:14:06

Máme celou øadu služebných.

:14:08

Splní vám jakékoli pøání.

:14:10

Budou vám obìtavì sloužit.

:14:13

Jako osobní pøítelkynì.

:14:15

Ale nesmíte se do nich
nikdy zamilovat.

:14:20

Kdo by se mohl
zamilovat do androida?

:14:23

Kdoví.

:14:24

Mùže se to stát pomalu...

:14:26

... aniž si toho vùbec všimnete.

:14:29

Stává se to.